Povědomí o mediaci u nás stále není moc rozšířené. Potenciální klienti většinou nevědí, co vlastně mediace je, jak by měla probíhat, co od ní očekávat atd. Na mediaci i mediátora pohlížejí s nedůvěrou. Cílem tohoto článku je tedy přispět k informovanosti ohledně mediace a osoby mediátora.
Mediátor je prostředníkem vstupujícím mezi znesvářené strany, který jim pomáhá vzájemně pochopit svá stanoviska, dostat se pod jejich povrch, rozpoznat hlubší potřeby a zájmy každé ze stran a na jejich základě pomáhá „vystavět“ novou dohodu na základě možností a limitů obou znesvářených stran. Tuto charakteristiku by měli naplňovat všichni, kdo mají na vizitce „mediátor“, i když tuto činnost vykonávají jako volnou živnost – bez jakýchkoliv zákonných pravidel pro výkon této činnosti. Mnohem větší požadavky jsou zákonem o mediaci kladeny na „zapsaného mediátora“. Tento je zapsán do příslušného seznamu vedeného Ministerstvem spravedlnosti po splnění podmínek upravených prováděcí vyhláškou č. 277/2012 Sb. Mezi podmínky patří – mimo jiné – vysoko‑ školské vzdělání (bez specifikace zaměření studia) a složení odborné zkoušky: Písemná část zkoušky je tvořena otázkami z oboru práva, psychologie, sociologie, komunikace a z mediačního procesu.. Po zápisu do seznamu musí „zapsaný mediátor“ dodržovat také pravidla výkonu mediace upravená zákonem o mediaci (pod sankcemi zde uvedenými).
Vlastní mediační proces je zahájen smlouvou o provedení mediace, minimálně s náležitostmi upravenými v § 4 odst. 2 zákona o mediaci, a končí některým ze zákonem definovaných důvodů (§ 6 zákona o mediaci), ideálně uzavřením mediační dohody. Výsledkem nemusí být jen komplexní a konečná dohoda, ale třeba také dílčí dohoda, postupová dohoda, časově omezená dohoda „na zkoušku“. Záleží na stranách konfliktu, k jakému řešení v mediaci dospějí.
Fáze mediace lze rozdělit na: 1. přípravu mediace a vlastní úvod (v jeho rámci jsou zejména „vyjasněna pravidla hry“), 2. sběr informací, končící sestavením agendy jednání, 3. hledání řešení, charakterizované společným vyjednáváním, 4. tvorbu dohody s pojistkami.
Mediátor je odpovědný za mediační proces. Strany jsou odpovědné za výslednou dohodu. Celý proces je dobrovolný a jak strany, tak mediátor (ze zákonných nebo smlouvou vymezených důvodů) mohou mediaci kdykoliv ukončit. V každém okamžiku mediačního procesu je mediátor transparentní. Například vysvětluje stranám, proč právě provádí určitý úkon (např. zapisuje témata jednání na flip‑ chart – poznámkovou tabuli), nebo proč je užitečné dodržet v procesu konkrétní pravidla. Srozumitelností svého postupu vytváří bezpečné prostředí pro komunikaci sporných stran.
Zákonnými důvody na straně mediátora pro ukončení mediace je zejména pochybnost o jeho nepodjatosti, nebo narušení nezbytné důvěry mezi mediátorem a stranami (§ 5, § 6 a § 8 zákona o mediaci).
Autor: Adam Grof, 13.10.2015
Loading ...